Zápisky z mého života, postřehy a fotografie…
Trochu rozmarné nedělní odpoledne poněkud prosvětlila návštěva kostelíku Unitářské církve, kde se odehrála obdoba naší Půlnoční mše. Jen s tím rozdílem, že nebyla o Štědrém večeru… venku sice mrzlo, a tak nějak jsme automaticky předpokládali, že to v kostele nebude jinak. Byli jsme ale příjemně překvapení. Mému spolubydlícímu a mě samozřejmě neušel důmyslný systém vytápění, který nás všechny krásně zahřál na těle. O zahřátí na duši se pokračování >>
Tuto neděli jsem měl premiéru na poli výuky anglického jazyka. Měl jsem čtyři studentíky – původně měli být jen tři. No, příští týden už jich bude celých pět. Co naplat, život je pes. Z počátku jsem se cítil dost nervózně. Přeci jen, jsou to mí přátelé a na mě je, abych je naučil alespoň tak, aby později mohli sami pokračovat v sebezdokonalování. To bohužel vyžaduje najít správnou rovnovánu mezi přátelským poplácáním a razantním příkazem „se učit, se učit, se učit“. No, první lekce je za námi a já z ní mám docela příjemný pocit. Přesto, člověk by nevěřil, jaký problém někdo může mít s hláskováním vlastního příjmení… pokračování >>
