Kapitola 47 – Zpátky v pracovním procesu
Moc se to nezdá, ale ty necelé dva týdny dovolené uběhly strašně rychle. Vlastně i více než strašně rychle. Bohužel. Ale byl to nádherný čas. Tedy až na budíčky kolem páté ráno. Je to marné, nechtěl bych být na mateřské. I když – člověk míní, osud mění. A taky na zubařku, která se na mě docela vyřádila. Alespoň mám po bolestech, které mě pronásledovaly posledních pár týdnů. pokračování >>