Kapitola 87 – Zpátky k fotografii

Po dlouhé době jsem se opět vrátil k tomu, co mě kdysi tolik bavilo. Ani si nevzpomínám, kdy naposledy jsem měl tolik energie a chuti zase vzít do ruky foťák a „střílet“ to hlava-nehlava. Občas se zadaří a vyjdou z toho docela pěkné kousky a jindy je to rovnou na vyhazov do koše.

Vždycky (v době, kdy jsem propadl fotografii naplno, samozřejmě) jsem snil o tom, že si jednou pořídím malé fotostudio, ve kterém budu moct nerušeně experimentovat se světlem a předměty (i lidmi), které postavím před objektiv fotoaparátu. A je to tady. Světla by byla. Softboxy, děštníky, odrazné desky, prostě vše, co k onomu experimentování potřebuju. A tak jsem začal. Tady jsou první dva pokusy o produktovou fotku. Želbohu, malé fotostudio a příliš výkonná světla nejsou moc dobrou kombinací a tak na řadu přišla menší úprava v editoru fotografií. A právě na tu úpravu jsem dost nemehlo, tak to taky tak vypadá.

Hlavně ta fotka sklenice s vínem by potřebovala poněkud vylepšit. Mám aspoň při dlouhých zimních večerech co študovat Jen kdyby mě to retušování různých nedokonalostí bavilo. Ach jo

***

V Irsku nedávno napadlo tolik sněhu, že ještě dnes jsou občas na chodnících pěticentimetrové nánosy zrádného ledu. Ačkoli se v tu chvíli doprava po celém ostrově v podstatě zastavila, byla to nádhera.

A nejlepší na tom je, že nás to brzo čeká znova. Alespoň podle posledních předpovědí, které tady nejsou kdovíjak přesné

***

Jedna z našich bývalých spolubydlících prchla do jižní Ameriky. Já osobně prchnu akorát tak do práce a zpět. A poprvé, co jsem v Irsku, neletím ani po Vánocích domů.

***

No dobře, tak aspoň jedna dobrá zpráva. Čeká nás tady milá návštěva. Po Vánocích nás zase bude plný barák a chystáme se udělat pořádnou silvestrovskou párty. Už aby to bylo

Tak. Pane učiteli, už je čas! Je třeba se vzdělávat na poli retuše…

test Filed under Milý deníčku... | Tags: Deníček | Komentáře nejsou povoleny