Milý deníčku… na i-dave.com

Zápisky z mého života, postřehy a fotografie…

Skip to: Content | Sidebar | Footer

Kapitola III – Jeden by si myslel…

14 Říjen, 2006 (16:09) | Milý deníčku... | By: David

Sobota. Jsem v Corku. Jeden by si myslel, že tady bude mrtvo. To jsem se ale obrovsky mýlil. Zrovna tak jsem se mýlil, pokud jde o dostupnost bezplatných wi-fi sítí. Celý Cork pokrývá irská telekomunikační firma a za půl hodiny připojení chce celé tři eura.

Odpoledne mě čeká pár telefonátů, snad se mi podaří najít bydlení nejpozději do zítřka… Už jsem si zařídil lokální číslo. Ceny hovorného do České republiky u Vodafone IE byly jedno z těch prvních alespoň trochu příjemných překvapení. Za 9c na pevnou linku, resp. 25c na jakoukoliv mobilní síť. To docela jde. Nic to ale nemění na tom, že ve svém novém bydlišti budu trvat na broadband internetu. Skype je Skype a volat domů zadarmo, nebo jen za minimální hovorné, to nedokáže ani již zmiňovaný Vodafone IE.

Jak jsem ta procházel město, zdálo se mi, že lidi tady jsou sice velmi přátelští a otevření komunikaci, jsou ale taky poměrně nevychovaní, pokud jde o základní pravidla přežití (přecházení na červenou je tu úplně normální a jen opravdový magor – včetně mě – čeká, až se konečně rozsvítí zelený panáček; o tom, po které straně chodníku se tady chodí, raději už ani nepřemýšlím – asi tu není žádný zaběhlý systém).

Až se konečně usadím, začnu zase fotit. Cork je nádherné místo, pro fotografy jako stvořené. Je tu všechno, co by dobrodruh čekal. Letiště, přístavy, obchodní zóna v centru města, double deckery i pouliční baviči a „bavič“ a… Škemralové za všechno možné – liga na podporu autistických dětí, fond na opravu kostela, nebo prostě žebráci s irskou píšťalkou v ruce. Já už svou novou občanskou povinnost splnil, podpořil jsem děti :)

Sedím tady v Burger Kingovi a sepisuji své novodobé paměti a napadá mě, že se mi tady asi začíná líbit. I přes ten pocit nejistoty, který ve mně bude do doby sehnání bydlení a práce, začínám mít Irsko a iry opravdu rád. Jasně, Irsko jsem miloval už dávno. Byla to ale prazvláštní láska k drsné přírodě jihozápadu, hrabství Kerry. Tady na mne dýchla ta jedinečná atmosféra nekonečné zeleně, lehkého deště a hor, topících se v Golfským prodoudem omývaném moři. Teď je to něco jiného. Teď jsem v přímém kontaktu s realitou všech těch Irů a… A Poláků, Slováků a hromady Čechů :)

Tak zase někdy příště! Jdu hledat bydlení…

Write a comment