Milý deníčku… na i-dave.com

Zápisky z mého života, postřehy a fotografie…

Skip to: Content | Sidebar | Footer

Kapitola 70 – Feckin' Cold and Rainy

20 Říjen, 2009 (10:04) | Milý deníčku... | By: David

Takhle by dneska Irové charakterizovali místní počasí. V překladu to znamená „podělaně chladno a deštivo“. A to „podělaně“ je ještě docela slušný překlad. Navíc tohle počasí tady podle předpovědi bude dalších pět dní. Pro jistotu jsem si tedy koupil meducínu jako preventivní opatření (takové to, co se hodí do hrnku a přelije uvařenou vodou). Ještě jsem se pořádně nedostal z nachlazení nedávného a nerad bych hned spadl do dalšího…

Po pár dnech pobytu v Číně je šéf zase zpátky v práci. Přesněji tedy byl. Ráno. Brzy ráno. Teď už zase lítá někde po jednáních v centru. A s ohledem na ono počasí bych řekl, že opravdu nemá radost. Tady totiž stačí, aby jen jemně mrholilo a doprava v Dublinu zcela zkolabuje. Důkazem toho je ostatně moje cesta do práce. Když jsem ještě z postele viděl, co se za oknem odehrává, vstal jsem dříve. Měl jsem totiž naivní pocit, že by to mohlo něco změnit. Bohužel. Do města jsme namísto půl hodiny jeli hodinu celou. A že by se autobusům z centra zrovna chtělo… Přijel jsem o čtvrt hodiny později. A to se vyplatí :)

***

Ježišimarjá, já to rádio rozflákám. Může mi někdo rozumný vysvětlit, proč je už teď -v půlce října- všude plno reklamy na vánoce a vánoční super-mega-extra-a-já-nevím-jaké-ještě speciální nabídky? Vždyť je to na palici. Jasně, taky se docela těším až tu budou, ale proč musím pořád dokola poslouchat tyhle nesmysly? Skoro bych se přimlouval za regulaci reklamy na vánoce stejným způsobem, jako se reguluje reklama na cigarety a alkohol. Je to fakt síla, jak se z krásného zimního svátku stala těžce komerční záležitost. O stresu, který to přináší, nemluvě…

Nicméně, když už tedy u těch vánoc jsme, budu je mít letos celkem třikrát. Jedny při tolik očekávané návštěvě sestry tady v Dublinu, druhé v kruhu spolubydlících přátel tady v Irsku a třetí v kruhu rodinném. Je to asi rozežranost, ale já vánoce rád. Pokud se tedy nepromění v noční můru. Honba za dárky, či hrozba zavřeného letiště při cestě tam nebo zpátky. Jsem zvědav, kde a jestli se to tento rok zasekne :)

Do té doby se ale musíme připravit na prosincovou diskošku. Budeme totiž oslavovat hned dvoje narozeniny, tak to bude velká akce. Spousta papání, spousta bumbání a doufejme, že i spousta zábavy. Na konci měsíce frčím pro pár světelných efektů, musím se konečně vrhnout na hudební playlisty. A taky musíme sehnat dostatek dřeva do krbu na filmový večer, který bude oné diskošce předcházet. Ach jo, už aby byl prosinec…

Write a comment