Kapitola 80 – Deníček se přestěhoval
Ani se mi nechce věřit, že už je zase další měsíc v háji. Nedávno leden, už máme květen a poslední zápisek do deníčku se „pyšní“ datem přes měsíc starým. Za tu dobu jsem si stihl koupit kolo, nabourat ho, opravit ho a našlapat na něm přes dvě stě kilometrů. Taky jsem v tomto mezidobí dostal lehce přidáno – naštěstí je řeč jen o platu, práce je totiž stále stejná nezvladatelná hromada. A stal jsem se o rok moudřejším. V mnoha ohledech bohužel, ale v mnohem více ohledech bohudík. A pořídil jsem si novinku od firmy s nakousnutým jablkem v logu. A taky jsem předal doménu milydenicku.cz někomu, kdo s ní má velké plány. A taky a taky, prostě je toho hromada…
Po pouhých několika měsících se stránky se zápisky z mého života přestěhoval zpět na i-dave.com. Důvod je prostý, pro milydenicku.cz se chystá něco opravdu speciálního. Co přesně, to nemohu prozradit. Jenom řeknu, že v tom já osobně nejedu a přesto se na ten počin neuvěřitelně těším. Než ale onen počin spatří světlo světa, má stará doména bude nasměrována na tu ještě starší. To abyste si pomalu zvykali 
Uplynulý víkend byl ve znamení akce. V sobotu zběsilé nákupy v centru Dublinu -já sám jsem si koupil jenom futrál na iPad (což je ta novinka od firmy s nakousnutým jablíčkem v logu, co jsem se o ní zmínil hned v úvodu), zato moje spolubydlící měla chutě vybílit kdekterý „hadr-shop“, který jsme zahlídli. Chutě by byly, horší to bylo se stavem účtu I tak, dopřáli jsme si příjemný den, dobré -a neskutečně silné- kafe a dobrou snídani, oběd a odpolední svačinku v jednom.
V neděli jsme s jiným spolubydlícím vyrazili na kola. Budíček v půl desáté, z domu jsme vyrazili -jak jinak než po kotli kafe- kolem desáté. Byl nádherný den a kromě řádění na kole -které jsem nechal povolanějšímu z nás dvou- jsme i fotili a natáčeli. Celkem jsme venku strávili parádní tři a půl hodiny. Pár fotek z „akce“ je tady, více fotek je na mém profilu na Facebooku, kde je i video se sebevražedným motivem a trochou divé zvěře. Matroš na Facebooku je samozřejmě dostupný pouze těm, které mám přidány jako své přátele, případně přátelům mých existujících přátel.
Zbytek neděle jsem odpočíval. Po pětadvaceti kilometrech v nohách jsem nebyl pořádně schopen ani chodit. Toto ovšem ani náhodou neplatilo o mém spolubydlícím. Ten měl tolik energie, že mě ještě lákal na projížďku do nedalekého nákupního centra. Jak ten to dělá…
Nicméně, je tady pondělí. Sedím v práci, kontroluju účty a chystám se na malou prověrku našich serverů. Takhle poránu je to ideální kombinace na rozproudění myšlenkových pochodů v mé poměrně vyprahlé makovici…