Kapitola XXIX – Great Escape a reklama na Irsko
V sobotu se konal veletrh cestovního ruchu a pracovních příležitostí v zahraničí Great Escape 2007. Veletrh trval dva víkendové dny a celý se vešel do jedné malé haly, velikosti asi jako půlka Veletržního paláce v Praze. K vidění byly stánky cestovních kanceláří, charitativních organizací, úřadů pro imigraci různých zemí (hlavně Austrálie a Nového Zélandu), zdravotních pojišťoven. Nevelkou účast vystavovatelů doplnila nevelká účast návštěvníků a kromě několika málo stánků a občas i prezentačních pódií, nebylo pomalu o co zakopnout.
I tak jsem tam pár fotografií udělal. Aby ne, objednal si je můj šéf a šéfovy rozkazy se plní 
Poté, co jsem udělal pár snímků po hale, objevil se pořadatel veletrhu a ptal se, kdo jsem a pro koho fotím. Když jsem řekl, že fotím pro naši cestovku na přání mého nadřízeného, vydal se hned za ním. Podle toho, jak se k sobě měli, řekl bych, že jsou to staří přátelé. Když pan pořadatel odešel, šéf mi dal pár cenných, i když poměrně netradičních, podnětů k focení – nikdy nefotit děti bez souhlasu jejich rodičů, zrovna tak nefotit dospělé, aniž bych se zeptal na jejich výslovné svolení. Jo, kde jsou ty časy, kdy se reportážní fotka dala dělat bez jakýchkoliv souhlasů, papírů a kdovíčeho ještě. No, nakonec to dobře dopadlo a tak přikládám pár fotek na ukázku.
A nakonec naše banda:
Poslední tři týdny v Irsku bylo tak, že i nejeden Ir byl překvapen, skoro až zaražen, cože se to vlastně děje. Tolik slunečných, teplých dnů snad nikdo dosud nezažil. A jak jsem už několikrát zaslechl, tohle je přesně reklama na Irsko, se kterou by místní úřad pro podporu incomingového cestovního ruchu velmi rád zaútočil na všechny ty škarohlídy, kteří si myslí, že tady pořád jen prší. Co ale čert nechtěl, nebo možná i chtěl, už včera odpoledne se pořádně rozpršelo a dnes ráno tomu není jinak. A tak se „ministerstvo“ zase nemá čím chlubit
Jsem v půli cesty do práce. Přiznám se, že se mi moc nechce. Ale to už je v poslední době tak nějak setrvalý stav.